Topné kabely a rohože ECOFLOOR

 

2013-11-07-135219.jpg

 

Registrovanou značkou ECOFLOOR® jsou označovány výrobky z elektrických topných kabelů – topné kabelové okruhy a topné rohože. Aplikací, ve kterých lze využít teplo z topných kabelů je nepřeberné množství, především díky jejich úžasné flexibilitě, poměrně snadné instalaci a v zásadě nulovým nárokům na údržbu.

 

Podlahové vytápění

Z hlediska funkčnosti je elektrické podlahové vytápění naprosto shodné s teplovodním podlahovým vytápěním – elektrické vytápění se však vyznačuje snazší instalací, vyšší flexibilitou a nižšími pořizovacími náklady. Principem je zahřát konstrukci podlahy na teplotu jen o něco vyšší, než je teplota vzduchu. Protože však hřeje velká plocha, je tento systém schopen vydat dostatek energie k vyhřátí místností – proto se obecně označuje jako velkoplošné nízkoteplotní vytápění.

 

 

Elektrické podlahové vytápění je jedním z nejrozšířenějších způsobů využití elektrických topných kabelů. Pro tyto aplikace jsou z hlediska ceny, užitných vlastností i funkčnosti systému ideální odporové topné kabely. Samoregulační kabely nebo kabely s konstantním výkonem se pro podlahové vytápění standardně nepoužívají.

 

Podlahové vytápění hlavní

Jak název napovídá, podlahové vytápění je v tomto případě hlavním, často jediným zdrojem tepla v místnosti. Jeho úkolem je vyhřát místnost na požadovanou teplotu, samotná teplota podlahy má nižší prioritu – pokud teplota vzduchu v místnosti dosáhne požadované úrovně, systém podlahového vytápění se vypíná, i když je teplota podlahy nižší, než by si uživatel v danou chvíli mohl přát. Toto opatření je nezbytné pro úsporný provoz vytápění – přetápění místností vede k nežádoucím energetickým výdajům. Systém regulace snímá pomocí sond teplotu vzduchu v místnosti i teplotu podlahy. Podlahové sondy plní tzv. limitační funkci – brání zvyšování teploty podlahy na nežádoucí (nepříjemnou) hodnotu. Velikost topné plochy je závislá na požadovaném výkonu, obvykle se ale vytápění instaluje v celé volné ploše místnosti.

 

Výkon podlahového vytápění

Výkon každého topidla – tedy i podlahového vytápění – je dán jeho teplosměnnou plochou (velikost podlahy) a rozdílem teplot (rozdílem mezi povrchovou teplotou podlahy a teplotou vzduchu v místnosti). Jeden metr čtvereční topné plochy o teplotě 27°C, vydává při teplotě okolního prostředí 20°C tepelný tok o velikosti cca 70 W/m². V praxi to znamená, že pokud hygienické předpisy omezují teplotu podlahy v obytné místnosti na 27°C, pak maximální výkon, který lze z podlahového vytápění získat, je právě 70 W/m² (cca 100 W/m² při teplotě podlahy 35°C). Vynásobíme-li tento výkon účinnou velikostí topné plochy, získáme reálný výkon, který může podlahové vytápění poskytnout. Pokud je tento výkon nižší, než je stanoveno výpočtem tepelných ztrát, pak podlahové vytápění místnost v zimní období samostatně nevytopí a musí být doplněno dalším zdrojem tepla.

 

Doporučené příkony podlahového vytápění

Pro elektrické vytápění (tedy i pro podlahové) je místo výkonu udáván příkon – tj. skutečně přiváděná energie. Výkon je pak u správně provedené konstrukce podlahového vytápění o cca 5-7% nižší, než příkon. Pokles výkonu je způsoben tepelnými ztrátami do konstrukce pod podlahovým vytápěním a tepelným odporem konstrukce nad podlahovým vytápěním. Těmto ztrátám se v praxi nedá zabránit a jsou společné pro všechny typy podlahového vytápění. Příkon se udává ve W/m² – tzv. plošný příkon.

Reálný výkon podlahového vytápění je do 100 W/m² (viz předcházející kapitola), a protože větší výkon není podlaha schopna předat, nemá význam navrhovat vyšší příkony. Výjimkou jsou koupelny (požadavek na teplotu podlahy až 35°C), aplikace komfortního ohřevu podlahy (požadavek na dynamiku), nebo akumulační systémy:

  • Vytápění obytných místností – 60-80 W/m² (dle výpočtu tepelných ztrát), max. 100 W/m²
  • Vytápění koupelen a aplikace komfortního ohřevu podlahy – do 160 W/m²
  • Akumulační vytápění – 250-300 W/m²

 

 

0 Kč